B2B vs B2C: Skryté kybernetické hrozby, které firmy přehlížejí

Věděli jste, že každá organizace čelí průměrně 1 876 kybernetickým hrozbám týdně? Tento alarmující údaj představuje meziroční nárůst o 75 %. V tomto článku se dozvíte, jaké specifické kybernetické hrozby ohrožují B2B a B2C firmy, jak se liší jejich dopady a především, jak těmto rizikům účinně předcházet.

V České republice je situace o to složitější, že v oblasti kyberbezpečnosti chybí mezi 20 až 30 tisíci odborníků. Proto je ochrana dat v informačních systémech často nedostatečná, což může mít závažné následky. Například u subjektů spadajících pod připravovanou směrnici NIS2 mohou za závažné porušení kybernetické bezpečnosti hrozit pokuty až do výše 10 milionů eur nebo 2 % celosvětového ročního obratu – ovšem tato pravidla zatím v Česku plně neplatí.

Rozdíly v kybernetických hrozbách mezi B2B a B2C firmami

Kybernetické hrozby se v B2B a B2C sektoru významně liší v cílech útoků i metodách, které útočníci používají. Zatímco B2C firmy čelí útokům zaměřeným primárně na zákaznická data, B2B společnosti jsou často terčem sofistikovanějších hrozeb cílených na obchodní partnerství.

Phishingové útoky představují jednu z nejzákeřnějších forem kybernetických hrozeb pro oba segmenty. V roce 2024 došlo k výraznému nárůstu e-mailových útoků, přičemž phishing tvořil 74 % těchto útoků. Tyto útoky obchází technická bezpečnostní opatření a útočí přímo na uživatele

Pro B2B sektor je specifické riziko spojené s firemními zálohami. Celosvětově může až 90 % firem a státních institucí čelit bezpečnostním hrozbám kvůli chybnému nastavení svých cloudů. Problematické jsou zejména dohody o sdílené odpovědnosti, které bývají často špatně chápáné, především ze strany klientů.

B2C firmy, zejména e-shopy, jsou naopak atraktivním cílem pro útočníky kvůli platebním údajům zákazníků. Útočníci často zakládají falešné e-shopy, jejichž cílem je získat platební údaje nic netušících zákazníků. Při platbě kartou na takovém webu uživatel sám zadá citlivé informace, které jsou následně zneužity.

Navíc z celkového počtu 18 135 odeslaných testovacích phishingových e-mailů otevřelo podvodnou stránku v průměru 26 % uživatelů.

Zajímavé je, že zaměstnanci představují nejzranitelnější článek v řetězci kybernetické bezpečnosti bez ohledu na typ firmy. Každý čtvrtý zaměstnanec způsobil IT bezpečnostní incident, přičemž elementární znalost digitálního prostředí a rizik dokáže zabránit až 98 % rizikových situací.

Přehlížené hrozby v B2B a jejich dopad na ochranu dat

Zranitelnosti ve VPN představují jednu z nejvážnějších, ale často přehlížených kybernetických hrozeb pro B2B společnosti. Tyto systémy vytvářející šifrované tunely pro přenos firemních dat se stávají stále atraktivnějším cílem pro útočníky. Alarmující je, že devět z deseti SSL VPN je nebezpečných pro uživatele kvůli zastaralému či nedostatečnému šifrování.

Proč tradiční VPN představují riziko a co s tím dělat:

• Zastaralé protokoly – starší VPN řešení často využívají protokoly jako SSLv3, které jsou dnes považovány za zranitelné a snadno zneužitelné.
• Slabé certifikáty – některé systémy stále používají certifikáty s podpisem SHA-1 nebo bez důvěryhodného ověření, což snižuje celkovou bezpečnost připojení.
• Nízká úroveň aktualizací – VPN systémy bývají provozovány roky bez důsledné údržby, což vytváří prostor pro známé zranitelnosti.
• Nedostatečná škálovatelnost – klasické VPN nejsou ideální pro hybridní týmy a vzdálený přístup z různých zařízení.
• Moderní alternativa: ZTNA (Zero Trust Network Access) – bezpečnostní model, který nepočítá s důvěryhodností vnitřní sítě a ověřuje každý přístup zvlášť, čímž eliminuje slabiny tradičních VPN.

Především starší verze VPN softwaru obsahují známé bezpečnostní mezery, které poskytují útočníkům příležitost k získání přihlašovacích údajů, vzdálenému spuštění škodlivého kódu a přístupu k citlivým firemním datům. Mnoho firem zanedbává pravidelné aktualizace VPN řešení – často z důvodu nedostatku času, kapacit nebo obav, že zásah do kritické infrastruktury naruší provoz. Právě dlouhodobé přehlížení aktualizací ale vede k bezpečnostním mezerám.

Útoky na dodavatelský řetězec představují v B2B prostředí vážné riziko. Útočníci často zneužívají slabší zabezpečení partnerů nebo externích dodavatelů, aby se dostali k citlivým datům firmy. Právě proto je důležité prověřovat nejen vlastní IT, ale i bezpečnost napříč celým řetězcem.

Lidská chyba je přitom stále nejčastější příčinou incidentů. Až 95 % bezpečnostních narušení má původ právě v ní. Alarmující je i zjištění, že více než 40 % odborníků zažilo tlak na utajení úniku dat.

Řešením je komplexní přístup: pravidelné aktualizace, prověřování dodavatelů a nasazení moderních bezpečnostních technologií, včetně šifrování a Zero Trust modelů.

Skutečnost, že téměř všechny (93 %) organizace považují proaktivní vyhledávání hrozeb za nezbytné, naznačuje rostoucí povědomí o důležitosti prevence. Avšak mezera mezi tímto uvědoměním a skutečnými bezpečnostními postupy stále představuje významné riziko pro ochranu firemních dat.

Přehlížené hrozby v B2C a selhání v ochraně koncových zařízení

V segmentu B2C se setkáváme s odlišnými, ale neméně závažnými kybernetickými hrozbami, které firmy často podceňují. Především jde o nedostatečnou ochranu koncových zařízení zákazníků a chybné nakládání s jejich osobními údaji.

I legislativní nedostatky, jako je nesprávné zpracování osobních údajů, mohou vést k reputačním ztrátám – ale nejde o kybernetický útok v pravém slova smyslu. Zákon o elektronických komunikacích stanoví, že pro využití netechnických cookies je nutné předem získat prokazatelný souhlas uživatelů. Podle GDPR musí být tento souhlas: 

• svobodný, 
• konkrétní, 
• informovaný 
• a jednoznačný. 

Bohužel mnoho firem tento požadavek ignoruje nebo implementuje nesprávně, čímž riskuje pokuty i ztrátu důvěry zákazníků.

Další významné riziko spočívá v podceňování antivirové ochrany kvalitními programy. Účinnost detekce malwaru v e-mailech se odhaduje pouze na 25 %. Navíc neaktualizovaný antivirový program představuje stejné nebezpečí, jako kdyby v počítači vůbec nebyl. 

Kybernetické hrozby v roce 2025:

• Pokročilé útoky na dodavatelské řetězce: Mezi lety 2021 a 2023 došlo k nárůstu útoků na dodavatelské řetězce o 431 %, přičemž tento trend pokračuje i v roce 2025. Útočníci zneužívají důvěru mezi firmami a jejich dodavateli k infiltraci systémů.
• Využití generativní AI: Kyberzločinci využívají generativní umělou inteligenci k vytváření realistických phishingových kampaní a k identifikaci zranitelností v systémech. 
• Malware jako služba (MaaS): Na temném webu se rozšiřuje nabídka malwaru jako služby, což umožňuje i méně technicky zdatným útočníkům provádět sofistikované útoky. 

Falešná varování o virech jsou rovněž rozšířeným problémem. Útočníci využívají vyskakovací okna napodobující systémová hlášení. Jejich cílem je vyděsit uživatele, aby klikal na podvržené odkazy a sám si škodlivý kód stáhl do počítače. 

Jako nejbezpečnější způsob přihlašování se ukazuje dvoufaktorové ověřování (2FA), které však mnoho B2C služeb nenabízí nebo jej implementuje pouze jako volitelnou možnost.

Situaci komplikuje fakt, že krádež a prodej zákaznických dat na dark webu jsou s rychlým rozvojem technologií stále častější hrozbou. Uniklé informace mohou zahrnovat: 

• zákaznická data, 
• finanční záznamy 
• či interní komunikaci, což vede k vážným bezpečnostním incidentům a poškození reputace firem.

Průměrné náklady na kybernetický útok v České republice:

Podle portálu BusinessInfo.cz se průměrné náklady pro české firmy po úspěšném kybernetickém útoku pohybují od statisíců až po miliony korun, v závislosti na rozsahu škod. Tyto náklady zahrnují nejen přímé finanční ztráty, ale také náklady na obnovu systémů, ztrátu důvěry zákazníků a případné pokuty spojené s porušením pravidel o ochraně dat.

Kybernetické hrozby představují každodenní realitu 

Zatímco B2B společnosti čelí především útokům na VPN systémy a dodavatelské řetězce, B2C firmy musí řešit ochranu koncových zařízení a osobních údajů zákazníků.

Statistiky jasně ukazují závažnost situace – průměrný kybernetický útok stojí firmy 3,86 milionu dolarů. Především lidský faktor zůstává nejzranitelnějším článkem bezpečnostního řetězce, což dokazuje skutečnost, že každý čtvrtý zaměstnanec již způsobil bezpečnostní incident.

Účinná ochrana dat vyžaduje komplexní přístup:

• Pravidelné aktualizace bezpečnostních systémů, 
• důkladné prověřování dodavatelů 
• a správnou implementaci dostupných ochranných technologií. 

Bezpečnost firemních dat tedy nezávisí pouze na technologických řešeních, ale zejména na systematickém vzdělávání zaměstnanců a vytvoření kultury kybernetické bezpečnosti napříč celou organizací.

Použité zdroje: 
https://www.totalservice.cz/komplexni-audit
https://www.businessinfo.cz/clanky/firmy-vahaji-s-investicemi-do-kyberbezpecnosti-pocet-utoku-v-cesku-dramaticky-roste/
https://www.insurancebusinessmag.com/us/news/cyber/supply-chain-cyber-attacks-surge-over-400-expected-to-continue-rising–cowbell-report-525369.aspx
https://www.arws.cz/novinky-v-arrows/kyberneticka-bezpecnost-se-dotyka-vsech-a-nova-regulace-take

Zdroj foto: Shutterstock